Nemocenská skončila? Spočítejte si podporu v nezaměstnanosti

Nárok na podporu

Po skončení neschopnosti a následném ukončení pracovního poměru můžete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Výše této podpory se odvíjí od vašeho předchozího příjmu, konkrétně z hrubé mzdy, ze které vám bylo odváděno sociální pojištění. Důležité je vědět, že se do výpočtu podpory nezahrnuje příjem z nemocenské, ale z období před jejím nástupem.

Pro výpočet podpory se berou v potaz vaše hrubé příjmy za posledních 12 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce. Zjednodušeně řečeno, pokud jste byli v pracovní neschopnosti 3 měsíce a předtím jste pracovali 9 měsíců, bude se podpora počítat z těchto 9 odpracovaných měsíců.

Výše podpory se odvíjí od dosažené výše hrubé mzdy a délky předchozího zaměstnání. Čím déle jste před nemocenskou pracovali a čím vyšší jste pobírali mzdu, tím vyšší podporu můžete očekávat. Přesnou výši podpory si můžete snadno spočítat na online kalkulačce, kterou naleznete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Nezapomeňte, že se jedná pouze o orientační výpočet a skutečná výše podpory se může mírně lišit.

Výše nemocenské

Výše nemocenské dávky, kterou pobíráte během pracovní neschopnosti, má přímý vliv na to, kolik budete dostávat na podpoře v nezaměstnanosti. Nemocenská se totiž započítává do denního vyměřovacího základu pro výpočet podpory. Čím vyšší nemocenská, tím vyšší bude i váš denní vyměřovací základ a tím pádem i podpora v nezaměstnanosti.

Výpočet podpory v nezaměstnanosti po skončení nemocenské

Faktor	Popis
Předchozí příjem	Podpora se počítá z hrubé mzdy za posledních X měsíců.
Délka zaměstnání	Výše podpory se liší dle délky předchozího zaměstnání.
Věk	Věk uchazeče o podporu může hrát roli v některých případech.

Je důležité si uvědomit, že se do denního vyměřovacího základu pro výpočet podpory v nezaměstnanosti po nemocenské započítává pouze 60 % z průměrného denního výdělku, ze kterého se nemocenská počítala. Pokud jste tedy pobírali vysokou nemocenskou, neznamená to automaticky, že budete mít nárok na stejně vysokou podporu.

Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí také od délky vašeho pojištění v nezaměstnanosti. Čím déle jste byli zaměstnaní a platili si pojištění, tím vyšší podporu můžete získat.

Délka nemocenské

Délka nemocenské, kterou pobíráte, má přímý dopad na to, zda a v jaké výši budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nemocenská se totiž započítává do doby, po kterou musíte být vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, abyste na podporu dosáhli. Tato doba se liší podle věku. Pokud jste mladší 50 let, musíte být v evidenci úřadu práce nejméně 4 měsíce. Pro osoby starší 50 let je to 7 měsíců a nad 55 let pak 10 měsíců. Důležité je si uvědomit, že do této doby se započítává pouze tzv. rozhodná doba, což je doba, kdy jste byli nemocensky pojištěni. To znamená, že pokud jste pobírali nemocenskou například 3 měsíce, ale předtím jste byli zaměstnáni a tedy nemocensky pojištěni celý rok, bude se vám do požadované doby 4, 7 nebo 10 měsíců počítat celý rok. Výše podpory v nezaměstnanosti se pak odvíjí od vašeho průměrného čistého výdělku za posledních 12 měsíců před zařazením do evidence úřadu práce. Nemocenská se do tohoto výpočtu nezapočítává, jelikož se nejedná o příjem ze zaměstnání.

Hrubá mzda

Pro výpočet podpory v nezaměstnanosti po skončení neschopenky je klíčová vaše hrubá mzda, respektive rozhodný příjem, ze kterého se podpora vypočítává. Co si pod tím představit? Jde o hrubou mzdu, kterou jste pobírali v rozhodném období, tedy zpravidla 12 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Pokud jste v tomto období měli více zaměstnání, započítává se příjem ze všech. Pozor, nejedná se o celkovou hrubou mzdu za dané období, ale o průměr. Ten se vypočítá tak, že se vaše hrubá mzda za rozhodné období vydělí počtem kalendářních dnů, za které náležela mzda. Získaná denní hrubá mzda se pak použije pro výpočet samotné podpory v nezaměstnanosti.

Počet dní v měsíci

Při výpočtu podpory v nezaměstnanosti po skončení neschopenky hraje počet dní v měsíci důležitou roli. Proč? Protože se podpora počítá z vašeho průměrného čistého příjmu za poslední kalendářní čtvrtletí před nástupem na neschopenku. A právě tady vstupují do hry ty dny.

Představte si, že jste nastoupili na neschopenku v červnu. Úřad práce se tedy bude dívat na vaše příjmy za březen, duben a květen. Každý měsíc má jiný počet dní, a proto je potřeba váš příjem přepočítat na denní. Denní příjem se pak násobí počtem dní v měsíci, za který vám náleží podpora. Pokud tedy v červnu nastoupíte na úřad práce, bude se váš denní příjem násobit 30, protože červen má 30 dní.

Je důležité si uvědomit, že počet dní v měsíci se může lišit i v rámci jednoho roku. Únor má obvykle 28 dní, ale jednou za čtyři roky má 29 dní. To může mít vliv na výši vaší podpory, i když se to nemusí zdát jako velký rozdíl.

Redukční hranice

Při výpočtu podpory v nezaměstnanosti po skončení neschopenky hrají roli tzv. redukční hranice. Ty slouží k úpravě denního vyměřovacího základu, ze kterého se podpora počítá. Denní vyměřovací základ se zjišťuje z hrubé mzdy, kterou jste pobírali před nástupem na nemocenskou.

Redukční hranice se uplatňují na denní vyměřovací základ, který se dělí třemi. První redukční hranice činí 1 041 Kč, druhá 1 665 Kč a třetí 2 599 Kč. Pokud je váš denní vyměřovací základ nižší než první redukční hranice, použije se pro výpočet podpory 60 % z něj. Pokud spadá mezi první a druhou redukční hranici, použije se 60 % z první redukční hranice a 30 % z částky, o kterou denní vyměřovací základ přesahuje první redukční hranici.

V případě, že denní vyměřovací základ přesahuje druhou redukční hranici, ale ne třetí, použije se pro výpočet podpory 60 % z první redukční hranice, 30 % z částky mezi první a druhou redukční hranicí a 20 % z částky, o kterou denní vyměřovací základ přesahuje druhou redukční hranici. Pokud je váš denní vyměřovací základ vyšší než třetí redukční hranice, použije se pro výpočet podpory pevně daná maximální denní podpora.

Výpočet podpory

Výše podpory v nezaměstnanosti po skončení nemocenské není náhodná. Odvíjí se od předchozího příjmu, konkrétně od vašeho hrubého průměrného výdělku. Ten se zjišťuje za období, kdy jste byli zaměstnáni a odváděli pojistné na sociální zabezpečení. Výpočet podpory v nezaměstnanosti po nemocenské je sice složitější, ale důležité je, že se odvíjí od vašich předchozích příjmů. Čím vyšší byla vaše mzda, tím vyšší podporu můžete očekávat. Nezapomeňte, že na podporu v nezaměstnanosti nevzniká nárok automaticky. Je potřeba splnit několik podmínek, mezi které patří například být veden/a v evidenci uchazečů o zaměstnání a aktivně si práci hledat.

Výpočet podpory v nezaměstnanosti po skončení nemocenské je poměrně složitý a odvíjí se od výše průměrného čistého výdělku, délky zaměstnání a dalších faktorů. Pro přesný výpočet doporučuji kontaktovat Úřad práce ČR.

Božena Černá

Minimální a maximální podpora

Výše podpory v nezaměstnanosti po skončení neschopenky není fixní a odvíjí se od předchozího příjmu a počtu odpracovaných dní. Zákoník práce stanovuje minimální a maximální hranici, mezi kterými se vaše podpora bude pohybovat. Minimální podpora v nezaměstnanosti pro rok 2023 činí 10 468 Kč pro uchazeče bez nároku na zvýšenou podporu. Maximální výše podpory je pak omezena na dvojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství a v roce 2023 dosahuje 81 216 Kč. Pro výpočet vaší konkrétní podpory v nezaměstnanosti po skončení neschopenky je klíčové znát výši vašeho průměrného čistého příjmu za poslední kalendářní čtvrtletí před začátkem neschopenky a počet odpracovaných dní v tomto období. Na základě těchto údajů vám Úřad práce vypočítá denní vyměřovací základ, ze kterého se následně odvíjí procentuální výše podpory.

Exekuce a insolvence

Při pobírání podpory v nezaměstnanosti je důležité vědět, jaký dopad na ni mohou mít exekuce či insolvence. Pokud je vám nařízena exekuce, může exekutor strhávat část vaší podpory v nezaměstnanosti. Výše strhávané částky se odvíjí od typu exekuce a životního minima. V případě insolvence se vaše podpora v nezaměstnanosti stává součástí insolvenční podstaty, ze které se uspokojují vaši věřitelé. Je proto důležité co nejdříve informovat Úřad práce ČR o nařízené exekuci či zahájení insolvenčního řízení. Tím můžete předejít případným komplikacím a zajistit si plynulý průběh vyplácení podpory.

Žádost o podporu

Pokud po skončení nemocenské nastoupíte na úřad práce, budete potřebovat podat žádost o podporu v nezaměstnanosti. Tato žádost se podává na příslušném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od skončení nemocenského pojištění.

Při výpočtu podpory v nezaměstnanosti po skončení nemocenské se vychází z vašeho průměrného čistého příjmu, který jste pobírali před jejím vznikem. Důležité je si uvědomit, že se do tohoto příjmu nezapočítává samotná nemocenská, ale vaše hrubá mzda nebo plat za rozhodné období, kterým je zpravidla 12 měsíců předcházejících vzniku nároku na nemocenské dávky.

K žádosti o podporu v nezaměstnanosti budete potřebovat doložit několik dokumentů, mezi které patří:

doklad totožnosti,

potvrzení o zaměstnání,

potvrzení o ukončení nemocenského pojištění.

Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od délky vašeho pojištění v nezaměstnanosti a také od vašeho průměrného měsíčního čistého výdělku. V prvních dvou měsících podpory činí 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, ve zbývajících měsících pak 55 %.

Důležité kontakty

Pro zodpovězení specifických otázek ohledně vašeho nároku na podporu v nezaměstnanosti po skončení nemocenské a pro získání přesných informací o výpočtu vašeho konkrétního případu doporučujeme obrátit se na příslušné instituce.

Kontaktovat můžete telefonicky nebo osobně Úřad práce České republiky v místě vašeho bydliště. Pracovníci úřadu vám poskytnou podrobné informace a zodpoví vaše dotazy týkající se vašich individuálních okolností.

Dále se můžete obrátit na call centrum Ministerstva práce a sociálních věcí, kde vám operátoři poskytnou obecné informace o podpoře v nezaměstnanosti a o podmínkách jejího poskytování.

Nezapomeňte, že pro získání podpory v nezaměstnanosti je nutné splnit všechny zákonem stanovené podmínky.